Započato společností Waymo, popularizováno Teslou, a dnes již vyvíjeno po celém světě všemi automobilkami. Koncept samostatně jezdících automobilů uchvátil svět již dávno před jejich prvním představením na trhu. Od dob kdy první stroje vyrazily na silnice fascinovala lidi idea možnosti automatizované přepravy. Tento sci-fi koncept se však stal realitou až v posledních letech.
Prvopočátky AI v automobilech
Ač idea samotná existuje již desítky let, samotná realizace nebyla nijak jednoduchým úkolem. O tom vypovídá téměř stoletý vývoj do stavu prvních realizací. Prvotní experimenty s autonomními řídícími systémy se začaly objevovat již kolem roku 1920. Prvotní velmi základní implementace se technologie dočkala již roku 1950, kdy se objevilo technologické demo s názvem „cruise control“, poskytující částečnou asistenci řidiči stran udržování adaptivní rychlosti automobilu. Opravdového začátku vývoje se však automatizovaná automobilizace dočkala až kolem roku 1980, kdy do výzkumu a vývoje této technologie pod vedením Pittsburghské „Carnegie Mellon University“ s financováním vlády Spojených států začal rozsáhlý výzkumný projekt zabývající se automatizací celého procesu řízení automobilu.
„Cruise command“ tlačítko implementované v automobilu AMC Ambassador, 1967
První autonomní automobily
Výzkum podpořený mohutnými finančními investicemi se dočkal prvních prototypů velmi brzo po svém začátku, a první plně funkční prototyp poskytující částečnou automatizaci řízení až v rychlosti 31km/h nebo například parkováním se objevil již v roce 1985. Tento prototyp, ač stále velmi v plenkách, upoutal pozornost ostatních velkovýrobců a naznačil možnost skutečné existence této technologie. První kdo se vydal podobnou cestou pak byla automobilka Mercedes-Benz, která roku 1987 bohatě zafinancovala výzkumný projekt zadaný Mnichovské „Bundeswehr University“. Tento projekt, známý jako projekt „EUREKA Prometheus“. S dalšími úspěchy amerických vědců, přidávajících postupně do roku 1990 schopnost automobilu vyhýbat se překážkám, reagovat na prostředí, jezdit i v noci a úspěšně dosahuje automatizace až do rychlosti 61km/h byl již nástup automatizovaných automobilů nepopiratelným.
Období stagnace
Prvotní úspěchy v poli automaticky pojízdných automobilů vyvolaly však naneštěstí snad až přehnanou euforii. Technologie se brzo po jejím vzniku chytil dopravní institut USA, a s vládní dotací 650 milionů dolarů se vrhl po hlavě do projektu který předběhl dobu. Systému autonomních dálnic. Autonomní auta by byla satelity řízena po dálnicích přes celou zemi, přebíraje kontrolu od řidiče pro eliminaci chybovosti v řízení. Tento megalomanský projekt bal však kvůli technologii doby v níž vznikal (1991-1998) prakticky neproveditelný. Nerealističnost celého projektu začala být jasná nedlouho po jeho započetí, a tak z celé slavné migrace na autonomní automobilitu nevzniklo více než demonstrace konceptu provedená roku 1997, kdy automobil Audi řízený systémem Navlab vyvinutým právě Pittsburghskými vědci projel 4,584 kilometrů skrz 15 států, a to z 98% autonomně. Celkový neúspěch projektu s masivními cenovými ztrátami však na dlouhou dobu seriózní vývoj pozastavil. Dalšího průlomu se tak svět dočkal až za dlouhých 20 let.
Tým Pittsburghské university vyrážející na svou 4584 kilometrů dlouhou cestu v automobilu vybavenému jejich technologií Navlab 5.
Současnost autonomních automobilů
Po dlouhé dvacetileté odmlce se objevila další revoluce. Americká firma Waymo ohlásila v roce 2017 své vyvíjené plně autonomní taxi. To se dočkalo svého představení veřejnosti již o rok později, kdy začalo ve městě Phoenix v Arizoně jezdit první plně automatizované taxi. Do roku 2020 pak Waymo rozšířilo své služby po rozsáhlé části USA a z automatických taxi operovaných na dálku z centrály se stala celkem běžná součást měst. Po prvotním představení robotických taxi se s autonomními vozidly roztrhl pytel. Automobilky viděly konečně skutečné aplikace které nebyly pouze testovními kusy a začaly také lačnit po rozšíření svého katalogu o autonomní vozidla, investuje rozsáhlé sumy do rozvoje této technologie. V roce 2019 se představilo nejrychlejší autonomní auto od výzkumné společnosti Roborace dosahující 282km/h, dokazuje schopnost autonomních vozidel jezdit rychleji než jen 30 nebo 60 km/h. V roce 2021 se na obecném trhu poprvé objevilo auto s autonomními prvky schopné samostatného řízení do rychlosti 30km/h. Jednalo se o limitovanou edici Legend Hybrid EX od Hondy. Nedlouho po nich následoval Mercedes-Benz, a o rok později také Ford a Volkswagen. Ve stejném roce se také na trhu objevily elektromobily společnosti Tesla s plně autonomním řízením, jejichž popularita již pouze upevnila pevnou pozici autonomních vozidel na silnicích 21 století. V dnešní době má alespoň částečnou automatizaci valná většina nově vyráběných automobilů všech velkých firem. Leadrem v této oblasti zůstávají stále Tesla, Volkswagen a Mercedes-Benz, které do implementace vložily a vkládají rozsáhlé prostředky. A ač mnozí s automatizací automobility nesouhlasí a shledávají ji nebezpečnou, její přítomnost již jen tak nezmizí.
